Jód

Jód je stopový prvek, který je nezbytnou součástí hormonů štítné žlázy důležitých při látkové výměně. Tyto hormony jsou v raném stádiu těhotenství zodpovědné za správný vývoj mozku a v pozdějším věku za vývoj inteligence u dětí.

Nedostatečný příjem jódu vede k nedostatečné produkci těchto hormonů. Neurologický důsledek nedostatku jódu se projevuje od minimální mozkové funkce k syndromu vážné intelektuální nedostatečnosti. Nedostatek jódu má za důsledek celkovou ztrátu 10 – 15 IQ bodů v rámci běžné populace a představuje nejvýznamnější příčinu poškození mozku a retardace, které lze předcházet. Nedostatek jódu může způsobit narození jedince s poruchou růstu a psychiky (kretenizmus).

Řada studií v různých zemích prokázala, že i při dostatečném zásobení jódem v celé populaci mají těhotné a kojící ženy jódu nedostatek (i po porodu je mateřské mléko u plně kojeného dítěte jediným zdrojem všech živin, tedy i jódu). Při normálním průběhu těhotenství asi od 12. – 14. týdne začíná štítná žláza plodu produkovat hormony, takže zčásti zásobuje vyvíjející se plod – ovšem za předpokladu, že má dostatek jódu, bez něhož je tento proces nemožný. Jediným zdrojem jódu pro vyvíjející se plod je organizmus matky. Doporučená denní dávka jódu pro těhotné a kojící ženy je 150 mcg denně.